Slovo fotografie pochází ze dvou řeckých slov: φωτός (fōtos) – světlo a γραφή (grafé) – zobrazení pomocí čar či kreslení, tedy kreslení světlem. Fotografie vznikla díky spojení poznatků z oblasti optiky, chemie a výtvarného umění. Ve starověké Číně filozof Mo-Ti (470 – 390 př. n. l.) si pravděpodobně jako první všiml jevu, kdy svazek paprsků procházející malým otvorem kreslil na protilehlé stěně převrácený obraz předmětů nacházejících se před otvorem. Tento jev, nazvaný camera obscura (temná komora), se stal principem fotografického přístroje. Ve starověkém Řecku totéž popsal Aristoteles (384 – 322 př. n. l.), dále kolem roku 1020 našeho letopočtu Abu Ali Al-Hasan a kolem roku 1250 Roger Bacon. Pro fotografii byl důležitý i objev dusičnanu stříbrného Albertem Velikým (1193-1280) a chloridu stříbrného Georgem Fabriciem (1516-1571). Ve stejné době jako Fabricius, konkrétně v roce 1566, popsal Daniele Barbaro clonu. O století později, v roce 1694, popsal Wilhelm Homberg způsob, jakým světlo ztmavuje některé chemikálie.
Za první fotografii je považován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce – na vyleštěnou cínovou desku pokrytou petrolejovým roztokem asfaltu. Vznikl ve fotopřístroji, a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal být slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami stříbra, přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny. Niépce společně s umělcem Jacquesem Daguerrem zdokonalili existující proces na bázi stříbra. V roce 1833 Niépce umírá a necháva své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud stříbro nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit rtuťové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce 1839 Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej daguerrotypie. Francouzská vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití.
Na druhé straně kanálu La Manche William Fox Talbot objevil již dříve jiný způsob jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné expozice, ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí a v roce 1840 oznámil vynález kalotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost.
E-mail: info@romanliska.eu
Views: 273